9.9.2018

Royal Golf Club Mariánské Lázně

bm_dajbych_logo_rgb_color.jpg

Každý, z více než 2.500 Čechoslováků, kteří se z Protektorátu vydali do boje za svou vlast, prožil příběh, který by vydal na samostatnou knihu ... My Vám teď přinášíme několik z nich.

Plk. František Truhlář

František Truhlář se narodil 19. listopadu 1917 v přízemním domku č. p. 394 v Lomnici nad Popelkou jako čtvrté dítě textilního dělníka Josefa Truhláře a Marie Truhlářové. V Lomnici nad Popelkou vychodil obecnou a měšťanskou školu. Po maturitě v roce 1936 marně sháněl zaměstnání, nastoupil tedy do poddůstojnické školy v Čáslavi. Po roce vstoupil do vojenské akademie v Hranicích na Moravě. V roce 1938 byl vyřazen v hodnosti poručíka letectva a odešel do kurzu pro pozorovatele letectva v Prostějově. 15. březen 1939 znamená konec vojenské služby. Získal zaměstnání v blízké Jilemnici. Místo pohodlného zaměstnání se rozhodl pro odchod do zahraničního odboje.

V lednu 1940 přešel hranice do Slovenského štátu, odkud se přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Libanon dostal do Francie. Odtud odplul do Velké Británie. Jakožto čs. důstojník byl do RAF přijat v hodnosti P/O (poručík). Byl zařazen do jedné z prvních sestavených osádek: první pilot S/Ldr Veselý, druhý pilot Sgt Bufka, navigátor P/O Slabý, radiotelegrafista P/O Matoušek, přední střelec P/O Truhlář a zadní střelec Sgt Albrecht.

16. října 1940 havaroval při návratu z náletu na Brémy letoun S/Ldr Veselého, velitele letky "B" 311. čs. bombardovací perutě. Vzhledem ke změnám v jednotlivých posádkách byli v okamžiku havárie v letounu tito letci: S/Ldr Veselý, Sgt František Zapletal, P/O Slabý, P/O Matoušek, Sgt Albrecht a P/O František Truhlář. Ve svých pamětech, které vyšly pod názvem "Bombardér T-2990 se odmlčel" nehodu popisuje Vilém Bufka: "Byli jsme včera v Brémách," začal Karel zeširoka. "Chlapce ze své osádky už neuvidíš. Kromě zadního střelce jsou mrtvi." Polkl jsem. "Kdo letěl za mě?" "Franta Zapletal." Franta. Vzal za Emana karty a za mne knipl. Už nezaskočí nikdy za nikoho. "Mluv," vybídl jsem Karla nehlasně. "Všecko, co víš." "Chlapci zažili nad cílem hotové peklo," začal Karel, "ale dostali se z toho. Až nad Kanálem jim vysadilo rádio a ve špatném počasí zabloudili. Dostali se až někam nad Londýn, kde narazili do balónových baráží. Jedno z lan jim jako obrovská pila odřízlo křídlo. Zřítili se na tenisový kurt a shořeli. Jen zadní část trupu se oddělila a v ní našli poručíka Frantu Truhláře. Byl těžce popálen, ale ještě žil. Zatím se neví, jestli vydrží." František Truhlář vydržel, po četných operacích o dlouhém léčení byl dokonce znovu zařazen mezi činné letce.

Po výcviku byl jako operační pilot zařazen k 312. čs. stíhací peruti. 11. června 1944 se při kolizi s překážkou jeho přistávající letoun vzňal a František Truhlář utrpěl znovu četné popáleniny. Prošel opět řadou operací a léčení za vedení významného anglického lékaře Archibalda McIndoe. Do vlasti se krátce vrátil v roce 1945, musel se ale znovu vrátit do Anglie. Definitivní návrat přišel v roce 1946.

Jako zástupce velitele 12. pluku v Praze - Kbelích sloužil znovu u letectva. 3. prosince 1946, při letu Praha - Brno, zaletěl nad svoje rodné město, Lomnici nad Popelkou, při předvádění akrobacie zavadil o střechu jednoho z domů a havaroval. Při jeho třetí nehodě jej štěstí opustilo, byl na místě mrtev.

Plk. Jan Doucha

Datem narození této osobnosti je 20. říjen 1914 a místem město Vídeň, ale kořeny rodiny sahají na Jihlavsko. Na domě č. 63 v Sokolovské ulici na Bedřichově, kde Douchovi za První republiky bydleli, je již dvacet let pamětní deska.
Cestu letce zahájil studiem v Prostějově, pokračoval dvouletou vojnou a službou u Leteckého pluku 2 v Olomouci. Okupace v březnu 1939 vyústila v rozhodnutí odejít do odboje. Vlastenecké srdce nedalo jinak. Přes Polsko se dostal do Francie. V prudkých bojích května a června 1940 se svými druhy sestřelil jeden bombardér. Záhy ale obrana padla a letci evakuovali do Velké Británie. V listopadu 1940 vstoupil do RAF a začal výcvik. Pobyl krátce u 501. perutě, ale hlavní operační nasazení zahájil v červnu 1942 v řadách slavné 310. čs. stíhací perutě. 19. srpna zasáhl do velké bitvy u Dieppe, kde poškodil německý Dornier. Štěstí se k němu obrátilo zády 7. listopadu: při návratu z doprovodu bombardérů nad Brest byla formace napadena dvěma Focke-Wulfy Fw190. Douchův Spitfire Mk.Vc utržil zásah chladiče, přehřátý motor vypověděl službu na dohled od anglického pobřeží, pilot sice vyskočil padákem, ale v ledové vodě se mu nepodařilo použít záchranný člun... pátrání bez úspěchu. Teprve 21. prosince vydalo moře tělo muže, který dal vlasti vše.
Čest jeho památce! Bojoval i za naši svobodu.

Plk. Jaroslav Hloužek

Každý národ má své hrdiny. Tento muž byl, je a pro vždy zůstane jedním z těch našich.
Narodil se 27. května 1920 v Jackově u Moravských Budějovic. Vyučil se strojním zámečníkem, ale okouzlila ho letadla. Během roku 1938 se přihlásil do akce Tisíc nových pilotů republice, dobrovolně narukoval, dostal se k letectvu a zahájil výcvik. 1. března 1939 se stal pilotem-letcem s hodností svobodníka. Zakrátko ale přišla okupace, se kterou se mnoho vlastenců nesmířilo. I on odešel, aby bojoval za osvobození. Přes Polsko, Rumunsko a Francii se dostal až do Velké Británie, kde byl 24. července 1940 přijat do Royal Air Force. Brzy začal s přípravou k budoucímu operačnímu nasazení. Vše šlo dobře, ale při cvičném letu 26. března 1941 málem nastal konec. Kvůli chybě instruktora se dvojplošník Tiger Moth Mk. II stal v jedné z vývrtek neovladatelným… seskok padákem se žákovi podařil v poslední chvíli. Učitel štěstí neměl.
15. září 1941 byl Sergeant Hloužek jako velmi nadějný pilot umístěn k 313. československé stíhací peruti a v duchu jejího hesla "Jeden jestřáb mnoho vran rozhání" se zapojil do ofenzivních akcí nad okupovanou západní Evropou. Na jaře 1942 prodělal po boku svých druhů řadu těžkých bojů s německou Luftwaffe – 12. dubna poškodil stíhačku Focke-Wulf Fw 190A, 30. dne odpoledne pak zasáhl další, ale i jeho Spitfire Mk. Vb utrpěl několik průstřelů. Večer šla peruť znovu do vzduchu: doprovod bombardérů nad nádraží ve francouzském Abbeville. Ke střetu došlo při zpáteční cestě. Zaútočil na 300 metrů vzdálený Messerschmitt Bf 109E, zezadu zprava vypálil dvě dávky, kanonové zásahy urazily protivníkovy ocasní plochy, spadl nekontrolovatelně střemhlav dolů. Hloužkovi byl uznán jako jistý sestřel. Zlepšoval se. Československou medaili Za chrabrost obdržel přímo v den svých 22. narozenin, následovalo povýšení na Flight Sergeanta 1. srpna a v říjnu byl dekorován dvěma Československými válečnými kříži a další medailí Za chrabrost.

Úkolem pro zamračený 18. listopad bylo narušování železniční dopravy mezi Paříží a Brestem. V 15:35 vyrazily Spitfiry s kódy RY na trupech těsně nad vlnami moře k Brestu. F/Sgt Hloužek letěl ve dvojici s P/O Josefem Příhodou. U pobřeží je zastihla koncentrovaná protiletadlová obrana nedalekého letiště Lannion. Při útoku na postavení flaku byl jeho letoun zasažen a on zraněn. Obrátili zpět k Anglii, ale naděje trvala jen krátce. Motor Spitfiru se přehříval a kouřil, pilota opouštěly síly... zřítil se do moře nedaleko majáku u Les Triagoz.

Cesta Jaroslava Hloužka, energického mladého muže toužícího po návratu do svobodné vlasti, skončila zápisem missing-nezvěstný. V srdcích a myslích mnoha lidí ale bude žít navždy... Čest jeho památce! 

© 2017 by CZECH RAF Golf Trophy. Proudly created with Wix.com